CESTA NA DNO
Katka se plazí na záchod v bytě svého kámoše. Zvrací už jen žluč. V posledních dench nejedla, a tak už není kromě pervitinu v jejím těle nic. Už dvanáct dní je průběžně 'nakoplá' . Ani vteřinu nespala a má strach se probrat. Bez 'perníku' přijde tvrdá realita. Problémy, hádky s rodiči a pocit, že ji nemá nikdo rád. Katka už nemůže, je fyzicky úplně na dně. Brzy vyčerpaně usne. Hned ráno sáhne roztřesenou rukou po mobilu. Volá mámě, svojí poslední naději.
PRVNÍ JOINT VE 13 LETECH
''Před třema rokama jsemse seznámila s kámošem, který kouřili každej den távu. Taky jsem si s nima jednou dala a ….. připadalo mi to super! Úplně jsem se uvolnila, stres ze mě spadnul a byla jsem v pohodě. Ze začátku jsme hulili jenom o víkendech, protože jsem nechtěla sedět zkouřená ve škole.'' Ale to už Katce brzo nestačilo. ''V tý době jsem měla hodně problémů s rodičem. Byly to sice maličkosti, kvůli kterým jsme se hádali, ale každý den to bylo fakt únavný. Začala jsem trávu kouřit i přes tejden. Kouřila jsem sama před školou, o přestávce jsem často lezla přes plot do školní zahrady,'' vzpomíná. Krátce po svých třináctých narozeninách měla Káča krizi. Rozešel se s ní kluk. '' Už jsem nevěděla kudy kam. S rodičem jsem si už vůbec nerozuměla. Vadilo mi všechno co říkali, co dělali. Chtěla jsem si žít vlastní život, chtěla jsem víc svobody. Samozřejmě to ještě zhoršil rozchod s mím klukem. Když jsem byla po další hádce úplně na dně, řekla jsem si, že prostě potřebuju něco silnějšího…''
ŠŇUPÁNÍ
''Seděla jsem s kámošem, kterej si právě připravoval svojí lajnu perníku. Dlouho jsem neváhala a poprosila ho, aby me taky jednu připravil. '' Pomocí trubičky vdechla nosem bílí prášek. U svých kámošů často viděla, jak se to dělá. Čekala, až začne droga působit. Netrvalo to dlouho: ''Z minutu na minutu jsem se cítila úplně volná. Moje hlava byla prázdná, všechny problémy zmizely. Viděla jsem věci, které neexistovali, a zvláštní barvy. Moje smysly se úplně zbláznily a tváře kámošů se divně posouvali. Bylo to fakt šílený! Po nějaký době jsem cítila lehkou paniku. Bála jsem se, že by to tak mohlo zůstat, ale ostatní mě uklidnili. Po dvou hodinách jsem si zvykla na tenhle stav,'' Vzpomíná Katka. Po dalších čtyř hodinách se účinek drogy pomalu vytrácel…'' Přistání bylo drsný. Když to přestalo působit, bylo mi fakt strašně špatně! Nemohla jsem nic jíst, byla jsem úplně hotová. Taky se zase objevily moje problémy. Tížily mě víc než kdy předtím. Bylo to strašný! Chtěla jsem si dát ještě…''
CHCI POŘÁT VÍC
V následujících měsících rostla Katčina konzumace drog každým týdnem. Tak se ze čtvrt gramu stal pomalu stal gram pervitinu denně. Když nebylo nic jiného po ruce, brala taky halucinogenní drogy, jako je třeba extáze.Peníze na drogy si Kačka sháněla skoro bez problémů. '' brala jsem prachy rodičům z peněženky. Když tam nebylo nic moc, tak jsem v obchodě ukradla nějaký drahý parfém a prodala ho. Na začátku jsem potřebovala asi tak 900 Kč na svojí denní dávku, ale ke konci to bylo tak 2 400 Kč denně.'' Při krádeži nebyla nikdy přistižena, ale rodičům samozřejmě neuniklo, že jim mizí peníze. ''když se mě na to zeptali, řekla jsem, že jsem to potřebovala ne večer. Bylo mi jedno, jestli mi věří. Tenkrát jsem s nimi stejně mluvila jen málo, a o osobních věcech vůbec ne. Každý jejich pokus sblížit se mi jsem odmítala. Taky svým bývalým kámošům jsem se vyhýbala. Bála jsem se, že by se se mnu chtěli bavit o mých problémech - a to jsem nechtěla. ''
ZNÁMKY VE ŠKOLE SE ZHORŠOVALY
Brzy začala trpět i škola. ''Dostávala jsem už jen špatný známky a chodila za školu tak často, jak jen to šlo. Když jsem dostala pololetní vysvědčení, jako by vybouchla bomba. Hrozilo, že na konci roku propadnu. Rodiče mi vyhlásili domácí vězení a zakázali mi vídat se svým novým klukem. Věděli, že je závislí na drogách, a báli se, že me s sebou stáhne dolů. Byla jsem úplně na dně a celej život byl prostě na blití. Proto jsem v tý době zkoušela taky kokain, perník mi prostě už nestačil. Celej můj život se točil kolem toho, abych sehnala drogy, utekla z každodenního života a zapomněla ne všechno kolem sebe.''
KATKA NESPÍ UŽ 12 DNÍ
Pár měsíců se organismus drogám bránil, potom se ale zhroutil. Kačka se jednoho dne zase pohádala s rodiči. Utekla z domova a zůstala u kamaráda - dealera. '' U něj jsem si hned dala lajnu. Pak jsem relaxovala. Ale už jsem se nechtěla vrátit do reality. Měla jsem strašnou hrůzu z toho, že bych musela přemýšlet o svém každodenním životě. Takže jsem do sebe cpala další dávku perníku, jakmile účinek tý předchozí začal polevovat. Vydržela jsem to 12 dní, bez spánku, bez přemýšlení, bez starostí.'' Najednou už to ale nešlo. Katka bylo vychrtlá na kost a její organismus to vzda. '' Jeden záchvat slabosti střídal druhý. Když jsem se dovlekla do koupelny, můj pohled se zastavil na zrcadle. To co jsem viděla mě vyděsilo skoro k smrti! Obličej, který se na mě díval jsem nepoznávala! Tváře úplně propadlé a pleť hnusná, šedivá a plná boláků.'' Její tělo bylo jen zlomek toho co zbývalo. Katka byla kost a kůže, při svých 164 cm vážila 40 kilo.
ODVYKACÍ KÚRA
''Věděla jsem, že jestli s tím nepřestanu, tak brzo umřu.Zavolala jsem hned mámě.'' Rodiče odvezli Katku na policii, aby stáhli oznámení o jejím pohřešování, a rovnou je podrobili testu ne přítomnosti drog v těle.''Věděla jsem, že dopadne pozitivně, a měla jsem hrůzu z toho, co tomu řeknou. Strčí mě do děcáku, nebo mě úplně zavrhnou?! Místo toho se ale postarali abych podstoupila odvykací kúru . První dny byl naprostej horor! Třásla jsem se po celém těle, brečela jsem v jednom kuse, byla jsem úplně hotová a agresivní.. Moje tělo dychtilo po drogách, ale byla jsem silná a vydržela. Když jsem pak konečně získala místo v protidrogovém centru, probudilo se ve mně odhodlání začít znovu.. Byla to šance, jak dostat svůj život zase pod kontrolu.'' Kačka se léčí už šest měsíců a těší se, až jí za týden skončí terapie. I s rodiči si skvěle rozumí….Většina příběhů spojených s drogami ale nekončí tak dobře jako ten náš!